Termojaderná fúze na Slunci

Slunce vyzařuje energii s výkonem 3,9 ^. 10²⁶ W a to již několik miliard let. Jediná možnost jak tohoto efektu dosáhnout je jaderná fúze, kdy Slunce spaluje vodík v "jaderné peci".

Jaderná fúze na Slunci je vícestupňový proces, ve kterém je spálen vodík na helium. Vodík je palivo a helium je popel. Proton - protonový retězec, kterým se proces uskutečňuje ukazuje animace.

Řetězec p-p začíná srážkou dvou protonů, které vytvoří deuterium a současně pozitron a neutrino. Tyto události jsou však velmi řídké, v drtivé většině případů se protony jednoduše pružně odrazí. Právě pomalost tohoto jevu řídí vytváření energie na Slunci a chrání ho před explozí.

Jakmile však jednou deuterium vznikne, srazí se rychle s protonem a vytvoří se . Dvě taková jádra se pak mohou sejít a vytvořit alfa částici a dva protony.

K této přeměně vodíku na helium dochází při teplotě 10⁸ K. Spalování vodíku na Slunci probíhá po dobu přibližně 5^.10⁹ let a výpočty ukazují, že zhruba stejně dlouhou dobu zásoby vodíku ještě vydrží.