Poločas rozpadu
Pokud máme určité množství radioaktivního nuklidu vysílajícího záření alfa nebo beta, mění se na jiný stabilní nuklid.
Aktivitu A tohoto zářiče vyjadřuje počet radioaktivních přeměn za jednu sekundu a měří se v
jednotkách zvaných becquerel. 1 Bq odpovídá jedné přeměně za sekundu.
Aktivita vzorku klesá tak, že vždy po uplynutí charakteristické doby
T klesne na polovinu. Tato doba se
nazývá
poločas rozpadu (přeměny). Vyjádřeno matematicky :
A(0) aktivita v t=0, A(t) v čase t, k - rozpadová konstanta
2.4 Přeměna izotopu stroncia na yttrium.
Poločas rozpadu je tedy doba potřebná k tomu, aby se přeměnila právě polovina atomu ve vzorku. Podle kvantové fyziky
je přeměna jádra dokonale náhodný proces. Nelze přesně určit okamžik, kdy dojde k
přeměně určitého jádra, ale pouze pravděpodobnost této přeměny.
Počet přeměn za jednu sekundu je úměrný celkovému počtu dosud nepřeměných jader s konstantou úměrnosti k. Počet jader radionuklidu klesá v čase podle
stejného zákona jako aktivita.
To vyjadřuje zákon
radioaktivní přeměny